Karel Mušek

Karel Mušek
herec Karel Mušek
herec Karel Mušek
Narození1. ledna 1867
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1924 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánídivadelní herec
režisér
překladatel
publicista
PříbuzníAntonín Mušek strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Mušek (1. ledna 1867 Praha[1]12. listopadu 1924, Praha[2]) byl český divadelní herec, režisér, překladatel a publicista.

Narodil se v rodině řemenáře Karla Muška a Majdaleny rozené Schubrtové.[1] Jeho strýcem byl herec Antonín Mušek.[3]

Byl členem divadelních společností Elišky Zöllnerové, Josefa Faltyse a dalších. V roce 1889 byl angažován F. A. Šubertem do činohry pražského Národního divadla (pro obor mladých komických rolí), kde působil až do své smrti v roce 1924. Mezi lety 19031920 zde byl rovněž režisérem činohry a uvedl přes 80 premiér. V ND vytvořil přes 500 rolí.[3]

Jeho manželkou byla Angličanka Alice Hillstead z Londýna (20. 8. 1870), která sloužila jako domácí vychovatelka v rodině Josefa Šmahy; svatba se konala 1. března 1897, nevěsta musela kvůli sňatku konvertovat k římsko-katolické církvi.[4] Mušek se pustil do anglického jazyka, několikrát navštívil Anglii a seznámil se i s G. B. Shawem, od kterého získal autorizaci na překlady jeho děl do češtiny.[5] [6] Přeložil celkem 13 jeho her a 11 jich režíroval v Národním divadle, čímž založil tradici uvádění G. B. Shawa v českém divadle.[7]

Přeložil a uvedl i hry Johna Millingtona Synge Ve stínu doliny (In the Shadow of the Glen, Smíchovské divadlo 1906, Národní divadlo 1907) a Jezdci k moři (Riders to the Sea, vyšlo jako bibliofilie v edici Josefa Floriana Dobré dílo).

Mušek kromě překladů divadelních her přispíval i do odborného tisku (např. Divadlo).

Okolo roku 1919 postihl Muška záchvat mrtvice a částečně ochrnul na řeč.[8] Zemřel v Praze v závěru roku 1924.[2]

Karel Mušek byl herecké dítě, všechno příbuzenstvo tahalo se po vlastech s károu Thespidovou, on však záhy osiřel a vyrostl nepoznávaje rodinné pohody v pražském sirotčinci. K hereckému zaměstnání zavedla jej tradice rodová jistě mnohem víc než nezkrotná touha tvůrčí nebo božské posvěcení: školního vzdělání se mu valně nedostalo a záhy bylo nutno se něčeho chopit pro existenci. Kam jinam než k divadlu, kde dřív i teď několik Mušků bylo a kde i divadelní společnost Muškova byla jednou z nejznámějších?
— Jaroslav Kvapil [9]

Pseudonymy

[editovat | editovat zdroj]

Vystupoval nebo psal rovněž pod pseudonymy: Karel Blažek, Konrád Blažek, L. Hošek a Václav Košek.

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Překlady próza

[editovat | editovat zdroj]

Překlady divadelních her

[editovat | editovat zdroj]
  • Androkles a lev: pohádková hra o třech dějstvích – G. B. Shaw; pracovní text hry, 1914
  • Pygmalion: komedie o pěti dějstvích – G. B. Shaw. Praha. Zátiší, 1918
  • Mesaliance – G. B. Shaw. Praha: Zátiší, 1919
  • Tovární prázdniny: hra o třech dějstvích – Stanley Hougthon. Praha: Zora, 1920
  • Fannina první hra – G. B. Shaw. Praha: B. M. Klika, 1921
  • Zpět k Methusalemovi – G. B. Shaw; přeložili: Karel Mušek, Alfred Pflanzer. Praha: Družstevní práce, 1921
  • Hrdina Západu: hra o třech dějstvích – J. M. Synge; z irštiny. Praha: Marta Florianová; Stará Říše: Stanislava Jílovská, 1921
  • Studnice světců – J. M. Synge; z irštiny. Stará Říše: s. n., 1921
  • Jezdci k moři – J. M. Synge; upravil a obrázky do dřeva vyryl Antonín Slavíček; z irštiny. Praha: B. M. Klika, 1921
  • Válku a hrdinu – G. B. Shaw. Praha: Zátiší, 1923
  • Lékař v rozpacích: hra o pěti dějstvích – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek a Emil Seeland; titulní kresba Zdeněk Kratochvíl. Praha: B. M. Klika, 1925
  • Dům zlomených srdcí: fantasie po ruském způsobu na anglická themata o třech dějstvích – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek, Anna Pflanzerová a Klára Pražáková. Praha: Zátiší, 1926
  • Živnost paní Warrenové: neutěšená hra o čtyřech dějstvích – G. B. Shaw; strojopisná kopie. 1926
  • Major Barbora – G. B. Shaw; přeložili Karel Mušek, Miloslava Davidová a Aloys Skoumal. Praha: Družstevní práce, 1929
  • Člověk nikdy neví – G. B. Shaw; přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek. Praha: Družstevní práce, 1931
  • Černá dáma sonetů – G. B. Shaw. Praha: Centrum, 1931
  • Obrácení kapitána Brassbouda – G. B. Shaw; přeložili Vladimír Procházka a Karel Mušek: B. M. Klika, 1932
  • Čokoládový hrdina: komedie o třech dějstvích – G. B. Shaw; úprava Václav Renč. Brno: Národní divadlo, 1947?
  • Rodiče a děti: komedie o třech dějstvích – G. B. Shaw; upravil Ota Ornest. Praha: Dilia, 1953
  • Jak lhal jejímu manželu: hra o jednom dějství – G. B. Shaw; přeložili A. Pflanzer a K. Mušek. Praha: DISK, 1967
  • Caesar a Kleopatra: historická komedie o 5 dějstvích – G. B. Shaw. Praha: Dilia
  • Carevna bolševiků – G. B. Shaw
  • PenelopaWilliam Somerset Maugham
  • Zdi JerichaAlfred Sutro
  • Anglická divadla – in: Zvon týdenník belletristický a literární: majetek družstva spisovatelského. 1903, č. 1314
  • Na Staffu a Jonu – in: Zvon... 1904, č. 3031
  • V zapadlém kraji: črty z Erina, ostrova hoře – in: Zvon... 1907, č. 23, 24, 25
  • Edmund Dean, slavný herec anglický – in: Zvon... 1909, č. 40, 41, 42
  • The Tragedy of Albertus Wallenstein... in: Zvon... 28. 1. 1910, s. 266
  • Královské české Zemské a Národní divadlo v Praze: obrazový almanach 1912 – uspořádali: Karel Hašler a Emil Pollert; předmluva Karel Mušek. Praha: Václav Neubert, 1912
  1. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 
  2. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  3. a b Karel Mušek v databázi Archivu Národního divadla
  4. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  5. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 447, 448
  6. Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 355
  7. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 324
  8. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 449
  9. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 445

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]