Lišany (okres Louny)
| Lišany | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žatec |
| Obec s rozšířenou působností | Žatec (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′40″ s. š., 13°38′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 163 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,65 km²[2] |
| Katastrální území | Lišany u Žatce |
| Nadmořská výška | 194 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 42 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lišany 34 440 01 Louny 1 oulisany@quick.cz |
| Starosta | Miroslav Lešák |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Lišany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566411 |
| Kód části obce | 84964 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chmelařská obec Lišany se nachází v okrese Louny v Ústecký. Žije v ní 163[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu vesnice je nejasný. Je odvozen buď podle založení vsi na lysém místě (tj. ves Lyšanů) nebo od příjmení Lis, Lisa nebo Lysý. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Lissan (1411), „ve vsi Lyssanech“ (1556), „ve vsi Lissanech“ (1573), na Lišanech (1615), Lyssany (1623), Lyßany (1631) a Lischan (1787 a 1846).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Lišanech pochází z roku 1351, kdy ve vsi žil Pešek Čach, který si tehdy nad svým dvorem založil vinici. V roce 1411 ve vsi žil Blažek z Lišan, ale na dalších téměř sto let se Lišany z písemných pramenů vytratily.[5] Podle Augusta Sedláčka byla vesnice rozdělena na více dílů, z nichž jeden patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850 k Novému hradu.[6]
Další zmínka o vsi je z roku 1507, kdy si bratři Václav, Mikuláš, Zikmund a Vilém Hasištejnští z Lobkovic nárokovali úroky z Lišan, které pobíral Bušek Milešovký ze Sulejovic. Jinou část vsi vlastnili nezletilí bratři Zdeněk a Jan z Kolovrat. Majetek za ně spravoval Jáchym Novohradský z Kolovrat, který jejich díl prodal roku 1556[7] Jakubu Hruškovi z Března, majiteli Bitozevsi.[5] Novohradským z Kolovrat ale část vsi i nadále zůstala, protože roku 1581 prodal Jan Novohradský z Kolovrat jeden dvůr kmecí k postoloprtskému panství.[6]
Panským sídlem v hruškovské části vesnice bývala nejspíše tvrz, připomínaná za Jiřího Hrušky z Března poprvé v roce 1602 jako nově postavená. Pravděpodobnější je, že na začátku sedmnáctého století byla pouze přestavěna starší stavba. Jiří byl za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. K ní patřily i Lišany, které od královské komory roku 1625 koupil svobodný pán[6] Seyfrid Kryštof Brenner ze Stärzu (též Breuner ze Štarcu[6]) za patnáct tisíc kop míšeňských grošů.[5] Následující majitelé se podle Augusta Sedláčka a Rudolfa Anděla liší. Sedláček uvedl, že Kryštof Brenner Lišany v roce 1628 prodal hraběti Adamovi z Herbersdorfu, který je připojil k Toužetínu.[6] Podle Andělovy varianty je prodal až v roce 1630 Pavlu Michnovi z Vacínova. Za Michnů z Vacínova se Lišany znovu staly součástí postoloprtského panství, ale v letech 1667–1671 byly spravovány z Bitozevsi,[6] za Sinzendorfů z Tatinné a od roku 1767 je Josef ze Schwarzenbergu připojil k Novému hradu.[5]
Tvrz zanikla během třicetileté války a roku 1699 byl její dvůr rozdělen na dva díly a ty prodány sedlákům. Později na jejím místě vznikly statky čp. 9 a 10, přičemž v areálu druhého bylo zdivo tvrze údajně patrné ještě na začátku dvacátého století.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 208 | 293 | 299 | 335 | 321 | 294 | 353 | 146 | 130 | 124 | 146 | 153 | 149 | 163 |
| Domy | 30 | 35 | 40 | 42 | 43 | 44 | 47 | 48 | 34 | 33 | 31 | 39 | 39 | 44 |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Podél severního okraje vesnice vede železniční trať Žatec–Obrnice, na které se nachází stanice Lišany u Žatce. Ve vsi jsou dvě česačky chmele a fotbalové hřiště. Nejbližší základní škola je v Postoloprtech.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple na návsi -
Nádraží -
Sloup u kaple z roku 1903
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lišany, Lischan, s. 630–631.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lišany – tvrz, s. 283.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. Dále jen Sedláček (1923).
- ↑ Sedláček (1923), s. 416.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lišany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Lišany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
