Seznam bavorských panovníků
Toto je chronologický seznam bavorských panovníků, tedy bavorských vévodů, kurfiřtů a králů, včetně předsedů vlády (od roku 1918).
Vévodové
[editovat | editovat zdroj]| Agilolfinská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
|---|---|---|
| asi 555–591 | Garibald I. | |
| asi 591–610 | Tassilo I. | |
| asi 610–630 | Garibald II. | |
| asi 630–640 | Fara | |
| asi 640–680 | Theodo I. | |
| asi 680–680 | Lantpert | |
| asi 680–716 | Theodo II. | |
| asi 711–719 | Theudebald | |
| asi 715–725 | Grimoald | |
| asi 716–719 | Tassilo II. | |
| asi 719–725 | Theodbert | |
| asi 725–737 | Hubert | |
| asi 737–749 | Odilo | |
| asi 749–788 | Tassilo III. | |
| Karlovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 788–814 | Karel Veliký | také císař Svaté říše římské (SŘŘ), král franský a langobardský |
| 814–817 | Lothar I. | také císař SŘŘ a král langobardský |
| 817–829 | Ludvík I. Zbožný | také císař SŘŘ a král franský |
| 829–865 | Ludvík II. Němec | také císař SŘŘ |
| 865–880 | Karloman | také italský král |
| 880–882 | Ludvík III. Mladý | mladší syn Ludvíka II. |
| 882–887 | Karel III. Tlustý | také císař SŘŘ, král italský a (východo/západo)franský |
| 887–899 | Arnulf Korutanský | také král italský a východofranský, vévoda korutanský |
| 899–907 | Ludvík Dítě | také jako Ludvík IV. východofranský král |
| Luitpoldovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 907–937 | Arnulf I. Zlý | |
| 937–938 | Eberhard | syn Arnulfa I., sesazen východofranským králem Otou I. |
| 938–947 | Berthold | také korutanský vévoda |
| Otonovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 947–955 | Jindřich I. | také korutanský vévoda a bratr východofranského krále Oty I. |
| 955–976 | Jindřich II. Svárlivý | také korutanský vévoda a veronský markrabě |
| 976–982 | Ota I. | také švábský vévoda |
| Luitpoldovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 982–985 | Jindřich III. | také korutanský vévoda a veronský markrabě |
| Otonovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 985–995 | Jindřich II. Svárlivý | podruhé |
| 995–1004 1009–1017 | Jindřich IV. | také císař Jindřich II. |
| Lucemburská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1004–1009 1017–1026 | Jindřich V. | také jako Jindřich I. lucemburský hrabě |
| Sálská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1026–1027 | Konrád I. | také císař Konrád II. a burgundský král |
| 1027–1042 | Jindřich VI. Černý | také burgundský král, korutanský vévoda a jako Jindřich III. císař SŘŘ, jako Jindřich I. švábský vévoda |
| Lucemburská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1042–1047 | Jindřich VII. | také lucemburský hrabě jako Jindřich II. |
| Sálská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1047–1049 | Jindřich VI. Černý | podruhé |
| Ezzonidovská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1049–1053 | Konrád I. z Zütphenu | Pán z Zutphenu |
| Sálská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1053–1054 | Jindřich VIII. | také císař Jindřich IV. |
| 1054–1055 | Konrád II. Dítě | |
| 1055–1061 | Anežka | manželka Jindřicha VI. a matka Jindřicha VIII. a Konráda II. |
| Supplinburkové (Northeimská dynastie) | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1061–1070 | Ota II. | |
| Welfská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1070–1077 | Welf I. | v genealogii Welfů jako Welf IV. |
| Sálská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1077–1095 | Jindřich VIII. | podruhé |
| Welfská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1096–1101 | Welf I. | podruhé |
| 1101–1120 | Welf II. | v genealogii Welfů jako Welf V. |
| 1120–1126 | Jindřich IX. Černý | |
| 1126–1139 | Jindřich X. Pyšný | také jako Jindřich II. saský vévoda |
| Babenberská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1139–1141 | Leopold | také jako Leopold IV. rakouský markrabě |
| Štaufská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1141–1143 | Konrád III. | také císař SŘŘ |
| Babenberská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1143–1156 | Jindřich XI. Jasomirgott | také jako Jindřich II. rakouský vévoda a markrabě |
| Welfská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1156–1180 | Jindřich XII. Lev | také jako Jindřich III. saský vevoda |
| Wittelsbašská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
| 1180–1183 | Ota I. | také falckrabě rýnský |
| 1183–1231 | Ludvík I. Kelheimský | také falckrabě rýnský |
| 1231–1253 | Ota II. Urozený | také falckrabě rýnský |
Dělení země
[editovat | editovat zdroj] Horní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]
| Dolní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1340 spojeno Horní a Dolní Bavorsko Ludvíkem IV. Bavorem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Roku 1349 došlo ke druhému dělení na Bavorsko-Straubing, Horní Bavorsko a Dolní Bavorsko-Landshut. Od roku 1347 vládlo šest synů vévody a císaře Ludvíka IV. společně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bavorsko-Straubing[editovat | editovat zdroj]
| Horní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]
| Dolní Bavorsko-Landshut[editovat | editovat zdroj]
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1392 bylo vévodství rozděleno na Bavorsko-Ingolstadt, Bavorsko-Landshut, Bavorsko-Mnichov. V letech 1375–1392 vládli synové Štěpána II. společně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bavorsko-Ingolstadt[editovat | editovat zdroj]
| Bavorsko-Landshut[editovat | editovat zdroj]
| Bavorsko-Mnichov[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Roku 1506 byly všechny linie bavorských vládců sjednoceny podle zákona primogenitury pod vévodou Albrechtem IV. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sjednocené Bavorsko
[editovat | editovat zdroj]| Wittelsbašská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
|---|---|---|
| 1508–1545 | Ludvík X. z Landshutu | |
| 1508–1550 | Vilém IV. | |
| 1550–1579 | Albrecht V. | |
| 1579–1597 | Vilém V. Zbožný | |
| 1597–1623 | Maxmilián | po bitvě na Bílé hoře byla Maxmiliánovi udělena hodnost kurfiřta |
Vévodové a kurfiřti
[editovat | editovat zdroj]| Wittelsbašská dynastie | ||
| Období vlády | Jméno | Poznámky |
|---|---|---|
| 1623–1651 | Maxmilián I. | roku 1623 bylo Falcké kurfiřtství přeneseno do Bavorska |
| 1651–1679 | Ferdinand Maria | v prvních letech vlády byla jeho poručnicí matka Marie Anna Habsburská (dcera císaře Ferdinanda II.) |
| 1679–1726 | Maxmilián II. Emanuel | v letech 1692 až 1706 také nizozemský místodržitel |
| 1726–1745 | Karel Albrecht | od roku 1742 také jako Karel VII. císařem Svaté říše římské |
| 1745–1777 | Maxmilián III. Josef | jeho smrtí vymřela bavorská linie Wittelsbachů |
| Falcko-Neuburská linie | ||
| 1777–1799 | Karel II. Teodor | od roku 1743 jako Karel IV. Theodor falcký kurfiřt a také vévoda z Jülichu a Bergu |
| Falcko-Zweibrückenská linie | ||
| 1799–1806 | Maxmilián IV. | 1806 s povýšením Bavorska na království se stál Maxmilián IV. Josef pod jménem Maxmilián (Max) I. prvním bavorským králem |
Bavorské království (1806–1918)
[editovat | editovat zdroj]Roku 1806 se Bavorské kurfiřtství stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku 1918. K bavorské královské linii patří:
| Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády od – do | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
 | Maxmilián I. Josef | 1756–1825 | 1806–1825 | také bavorský a falcký kurfiřt jako Maxmilián IV. Josef a vévoda falcko-zweibrückenský a z Bergu jako Maxmilián Josef |
 | Ludvík I. | 1786–1868 | 1825–1848 | |
 | Maxmilián II. | 1811–1864 | 1848–1864 | |
 | Ludvík II. | 1845–1886 | 1864–1886 | zbaven svéprávnosti a vlády 9. června 1886 |
 | Ota I. | 1848–1916 | 1886–1913 | fakticky vládl v letech 1886–1912 princ regent Luitpold a 1912–1913 princ regent Ludvík |
 | Ludvík III. | 1845–1921 | 1913–1918 | abdikoval v roce 1918 |
Svobodný stát Bavorsko – předsedové vlády
[editovat | editovat zdroj]- 8. listopadu 1918 do 21. února 1919: Kurt Eisner
- 1. března 1919 do 16. března 1919: Martin Segitz
- 17. března 1919 do 16. března 1920: Johannes Hoffmann
- 16. března 1920 do 21. September 1921: Gustav rytíř z Kahru
- 21. září 1921 do 8. listopadu 1922: Hugo hrabě z Lerchenfeldu na Köferingu a Schönbergu
- 8. listopadu 1922 do 1. července 1924: Eugen rytíř z Knillingu
- 2. července 1924 do 10. března 1933: Heinrich Held, zbaven moci nacistickým režimem
- 12. dubna 1933 do 1. listopadu 1942: Ludwig Siebert, ustanovený nacistickým režimem
- 2. listopadu 1942 do 28. dubna 1945: Paul Giesler, ustanovený nacistickým režimem
- 28. května 1945 do 28. září 1945: Fritz Schäffer, ustanovený
- 28. září 1945 do 1946: Wilhelm Hoegner, ustanovený
- 21. prosince 1946 do 1954: Hans Ehard
- 14. prosince 1954 do 1957: Wilhelm Hoegner
- 16. října 1957 do 22. ledna 1960: Hanns Seidel
- 26. ledna 1960 do 1962: Hans Ehard
- 11. prosince 1962 do 6. listopadu 1978: Alfons Goppel
- 7. listopadu 1978 do 3. října 1988: Franz Josef Strauss
- 19. října 1988 do 27. května 1993: Max Streibl
- 28. května 1993 do 9. října 2007: Edmund Stoiber
- od 9. října 2007 do 27. října 2007: Günther Beckstein
- od 27. října 2007 do 13. března 2018: Horst Seehofer
- od 16. března 2018: Markus Söder
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Bavorsko
- Bavorská hymna
- Wittelsbachové
- Válka o bavorské dědictví
- Bavorská republika rad
- Seznam bavorských vévodkyň, kurfiřtek a královen