Thespesie
Thespesie | |
---|---|
Thespesie topolovitá (Thespesia populnea) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
Podčeleď | Malvoideae |
Rod | thespesie (Thespesia) Sol. ex Corrêa, 1807 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thespesie (Thespesia) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to keře a stromy se střídavými listy s dlanitou žilnatinou a nápadnými květy podobnými květům ibišku, s nímž však tento rod není bezprostředně příbuzný. Plodem je pukavá nebo nepukavá tobolka. Rod zahrnuje 14 druhů a je rozšířen v tropické Africe, Asii, Austrálii, Tichomoří a Karibiku. Nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem je thespesie topolovitá, běžně osídlující tropická pobřeží Starého a druhotně i Nového světa. Thespesie mají poměrně různorodé lokální využití. Poskytují dřevo, barviva, potravu i krmivo a vysazují se jako stínící dřeviny. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Thespesie jsou vysoké keře nebo stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Rostliny bývají žláznatě tečkované, odění se skládá z hvězdovitých nebo šupinovitých chlupů. Listy jsou řapíkaté, s vejčitou, trojúhelníkovitou až téměř okrouhlou, na bázi srdčitou až uťatou, celistvou nebo dlanitě laločnatou, celokrajnou čepelí s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou kopinaté až šídlovité, opadavé. Květy jsou velké a nápadné, oboupohlavné, vyrůstající jednotlivě v paždí listů, Kalich je miskovitý, na vrcholu uťatý, celokrajný nebo opatřený 5 zoubky, které mohou být výjimečně šídlovitě prodloužené, většinou vytrvalý. Bývá podepřen 3 až 27 čárkovitými až kopinatými, opadavými nebo vytrvalými listeny kalíšku. Koruna je obvykle žlutá, řidčeji bílá nebo sytě růžová až červená, obvykle s tmavě červeným středem, zvonkovitá až široce rozevřená, pětičetná. Tyčinky jsou srostlé do sloupku. Semeník je srostlý ze 3 až 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Nese nedělenou čnělku zakončenou 3 až 5 sbíhavými bliznovými laloky. Plodem je kulovitá, zploštěle kulovitá nebo obvejcovitá, dřevnatá, kožovitá nebo dužnatá, nepukavá nebo řidčeji pukavá tobolka obsahující poměrně velká, na povrchu lysá, pýřitá nebo vlnatá semena.[1][2]
- Olistění thespesie topolovité
- Květ Thespesia grandiflora
- Nedozrálý plod Thespesia acutiloba s vytrvalým miskovitým kalichem
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod thespesie zahrnuje 14 druhů. Původní areál zahrnuje Karibské ostrovy, subsaharskou Afriku, Madagaskar, Omán, tropickou Asii od Pákistánu přes Indický subkontinent, jižní Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Tichomoří a Austrálii. Největší areál má thespesie topolovitá (Thespesia populnea), druh osídlující tropická pobřeží Starého světa od východní Afriky po Austrálii a druhotně i západní Afriky a Nového světa. Podobné rozšíření má v tropech Starého světa i příbuzný druh Thespesia populneoides. V subsaharské Africe je také široce rozšířen druh Thespesia garckeana. Z východní a jihovýchodní Afriky jsou mimo to uváděny další 3 druhy. Čtyři endemické druhy jsou uváděny z Nové Guineje, tři z Karibiku (Kuba, Dominikánská republika a Portoriko) a jeden z Madagaskaru.[1][2][3]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Květy thespesie topolovité se otevírají pouze na jeden den. Opylují je zejména včely, sbírající pyl a nektar, kvůli nektaru je navštěvují i vosy, motýli a nektarožraví ptáci.[4] Velké červené květy karibského druhu Thespesia grandiflora oplývají nektarem a navštěvují je kolibříci a včely.[1] Na rubu listů některých druhů jsou extraflorální nektária.[2] Na bázi listů afrického druhu Thespesia acutiloba se nacházejí domatia obývaná symbiotickými roztoči.[5] Thespesie jsou v tropické Asii živnými rostlinami housenek babočkovitého motýla Neptis jumbah a otakárka Graphium codrus, v Africe se jimi živí housenky lišajů Likoma apicalis a Polyptychus baxteri.[6]
Semena thespesie topolovité jsou šířena vodou. Nepukavé plody i semena tohoto druhu jsou adaptovány na dlouhý pobyt v mořské vodě a zachovávají si klíčivost i po roce plavání.[4] Na atolu Aldabra severně od Madagaskaru konzumuje plody a následně šíří semena tohoto druhu místní populace želvy obrovské.[1] Červené plody africké Thespesia acutiloba vyhledávají ptáci, zejména špaček rudokřídlý (Onychognathus morio), leskoptev černobřichá (Notopholia corusca) a zoborožec korunkatý (Lophoceros alboterminatus). Plody karibské Thespesia grandiflora vyhledávají vedle ptáků i netopýři.[1]
- Babočka Neptis jumbah
- Bizarní housenka Neptis jumbah
- Otakárek Graphium codrus
- Extraflorální nektária na rubu listů Thespesia garckeana
Taxonomie a původ
[editovat | editovat zdroj]Rod Thespesia je v rámci čeledi Malvaceae řazen do podčeledi Malvoideae a tribu Gossypieae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Azanza (2 druhy v tropické Asii a Austrálii), Cephalohibiscus (1 druh na Nové Guineji a Šalomounových ostrovech), Hampea (21 druhů v Mexiku, Střední Americe a Kolumbii) a Lebronnecia (1 druh na Markézách ve Francouzské Polynésii).[1][3] Rod Azanza byl v minulosti vřazován do rodu Thespesia, výsledky molekulárních studií však takové uspořádání nepodpořily.[2] Od kladu, zahrnujícího příbuzné recentní rody Hampea, Cephalohibiscus, Lebronnecia a Azanza, se rod Thespesia oddělil v období asi před 30 milióny let v oblasti jihovýchodní Asie a Oceánie. Před asi 11 milióny let došlo k dálkovému přenosu do Afriky. Přenos přes Tichý oceán do Karibiku je datován do období před 9 milióny let.[1]
Thespesie topolovitá (Thespesia populnea) bývá často zaměňována s podobným ibiškem lípovitým (Hibiscus tiliaceus), s nímž roste i na podobných stanovištích na mořském pobřeží. Ibišek se odlišuje pětilaločnatým kalichem, typem plodů i žilnatinou listů s vystouplými sekundárními žilkami propojujícími příčně hlavní žilky.[7] Příbuzný druh Thespesia populneoides se od T. populnea odlišuje výrazněji srdčitou bází listů, bronzově až měděně zbarveným oděním mladých větévek, delšími, tenčími a nečlánkovanými stopkami květů, plody s pukajícím oplodím a užšími semeny.[8]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- thespesie topolovitá (Thespesia populnea)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Thespesie topolovitá je zejména v tropických oblastech v blízkosti mořského pobřeží pěstována jako stínící a pouliční strom, ceněný pro atraktivní olistění i květy. Strom je dobře adaptovaný na písčité zasolené půdy a odolný vůči větrům i suchu. Pohledné, dobře opracovatelné dřevo je využíváno v truhlářství i tesařství. Je odolné vůči působení vody, hnilobě i termitům a proto je vyhledávaným materiálem na stavbu lodí a výrobu kánojí. Z tuhé kůry se zhotovovaly provazy. Žlutou šťávu z plodů používají v některých oblastech Tichomoří domorodci k obřadnému zdobení tváří. Strom má své místo v kultuře a náboženských obřadech řady asijských a tichomořských národů. Květy a mladé listy jsou jedlé a domorodé obyvatelstvo je využívá zejména v dobách nedostatku.[4][1][9] V některých oblastech může být invazní dřevinou a na Floridě je její pěstování regulováno zákonem.[10]
Řidčeji je jako okrasná dřevina vysazována karibská Thespesia grandiflora, vyznačující se velkými červenými květy.[11] Tvrdé a těžké dřevo je odolné vůči dřevokaznému hmyzu a v Portoriku je využíváno k výrobě nábytku, hudebních nástrojů a kůlů.[1] Ze dřeva africké Thespesia danis zhotovují domorodci luky a šípy, pruhy kůry slouží jako vázací materiál, z květů a plodů se získává barvivo a plody jsou jedlé.[1] Na Nové Guineji je dřevo Thespesia fissicalyx vyhledávaným materiálem na stavbu lodí a domů a k výrobě bubínků.[1] Plody Thespesia garckeana jsou jedlé a v některých afrických zemích bývají nabízeny na lokálních trzích. Stromy se lokálně vysazují jako stínící a půdu zpevňující dřeviny, listí slouží zejména v období sucha jako krmivo hospodářských zvířat.[1]
Thespesie topolovitá je v indické Ájurvédě využívána při ošetřování široké palety různých neduhů a chorob, zahrnujících bolesti hlavy, otoky kloubů a artritidu, vředy, kožní choroby, zranění, malárii a jiná horečnatá onemocnění, impotenci a jiné.[12] Odvar z kořenů Thespesia danis je v Africe používán proti kapavce, bolestem břicha a zad, hematurii a břišním otokům. Odvar z kůry Thespesia acutiloba se podává při chronických průjmech.[12][1]
- Pouliční prodej plodů Thespesia garckeana v Botswaně
- Thespesie topolovitá jako bonsai
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m ARECES-BERAZAIN, Fabiola; ACKERMAN, James D. A revision of Thespesia and allied genera in tribe Gossypieae (Malvaceae-Malvoideae). Brittonia. Jan. 2020, čís. 72(1). Dostupné online.
- ↑ a b c d KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ALURI, Jacob Solomon Raju et al. Pollination ecology of Indian Tulip tree, Thespesia populnea (L.) Sol. Ex Correa (Malvaceae), a valuable evergreen tree species for coastal ecorestoration. Transylvanian Review of Systematical and Ecological Research. Nov. 2020, čís. 22(3).
- ↑ PAUW, Anton. Mite-plant mutualism: Leaf domatia of African plants house beneficial mites. Thesis. [s.l.]: University of Cape Town, 1992. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)
- ↑ ABEDIN, Sultanul et al. New generic record and reclarification of Thespesia populneoides (Roxb.) Kostel.. Pakistan Journal of Botany. 2010, čís. 42(4).
- ↑ SELVAM, V. Trees and shrubs of the Maldives. Bangkok: Ministry of Fisheries, Agriculture and Marine Resources, 2007. ISBN 978-974-7946-94-9. (anglicky)
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ WIERSEMA, John H.; LEÓN, Blanca. Worl economic plants. A standard reference. [s.l.]: CRC Press, 2013. ISBN 978-1439821428. (anglicky)
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu thespesie na Wikimedia Commons
- Taxon Thespesia ve Wikidruzích