Albatros D.I
Albatros D.I | |
---|---|
Prototyp Albatros D.I | |
Určení | stíhací |
Výrobce | Albatros Flugzeugwerke |
Šéfkonstruktér | Dipl. Ing. Robert Thelen, Dipl. Ing. Schubert, Ing. Gnädig |
První let | 1916 |
Zařazeno | 1916 |
Vyřazeno | září 1918 |
Uživatel | Luftstreitkräfte |
Vyrobeno kusů | 50 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albatros D.I byl německý jednomístný dvouplošný stíhací letoun používaný během první světové války, vyráběný firmou Albatros Flugzeugwerke.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Cílem vývoje tohoto letounu bylo vyrobit lepší stroj než konkurenční francouzský Nieuport 11 či britský Airco D.H.2. Idflieg zadal vývoj nové výkonné dvouplošné stíhačky u firmy Albatros. Trup byl poloskořepinové konstrukce což byl na tehdejší dobu novátorský konstrukční prvek. Letoun poháněl vodou chlazený stojatý šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k (110 kW) s dvoulistou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořil jeden synchronizovaný kulomet LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Do části pozdějších sériových D.I byl instalován výkonnější šestiválcový vodou chlazený Mercedes D.III o výkonu 160 k (118 kW), což vedlo k posílení výzbroje na dva kulomety vedle sebe.
Inspektorát německého letectva v čevrnu 1916 nejprve objednal 12 prototypů k testům v zázemí i ověření bojových hodnot přímo na frontě. Dokončené stroje prošly zkouškami na letišti Adlershof, kde s nimi létali piloti Idfliegu i vybraní frontoví piloti. Následně byla u Albatrosu urychleně objednána menší série D.I.
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]Albatrosy D.I byly nejprve v malých počtech zařazovány k bombardovacím eskadrám jako ochranné doprovodné, například u Flieger-Abteilungu (A) 258. Z těchto jednotek pak byly později ustaveny čistě stíhací letky Jasta. První z nich, Jasta 2, velel Oswald Boelcke, který se svými piloty na D.I vykonal první operační misi 17. září 1916. Již 28. října však zahynul po srážce ve vzduchu s Albatrosem Erwina Böhmeho.
V září 1916 bylo ve službě na frontě 50 kusů D.I, předsériových i sériových (W.Nr.421/16 až 470/16). Další objednávky však nepokračovaly, konstrukce letounu nevyhovovala pro špatný výhled pilota dopředu i vzhůru, takže byl záhy nahrazen novým typem Albatros D.II vyvinutým přímo z jednoho z prototypů D.I. V lednu 1917 bylo ve stavu Luftstreitkräfte 39 kusů, v listopadu téhož roku již jen 9. Jednotlivé exempláře jako školní vydržely v provozu do září 1918.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1 pilot
- Délka: 7,4 m
- Rozpětí: 8,5 m
- Výška: 2,95 m
- Plocha křídel: 22,9 m²
- Prázdná hmotnost: 637 kg
- Vzletová hmotnost : 898 kg
- Pohonná jednotka: 1× Benz Bz.III 150 k (112 kW) nebo Mercedes D.III 160 k (119 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 175 km/h
- Cestovní rychlost: 155 km/h
- Dolet: 1,5 hod
- Dostup: 5180 m
- Stoupavost: 1000 m / 6 min
- Vytrvalost: 1,5 h
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2× synchronizovaný kulomet LMG 08/15 (Spandau) ráže 7,92 mm
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALOUS, Miroslav. Albatros D.I. Letectví a kosmonautika. Prosinec 2017, čís. 12, s. 70 a 71. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albatros D.I na Wikimedia Commons
- Albatros D.I